Poslední rozloučení

Nešlo to samozřejmě bez promyšlené přípravy, která ležela zejména na bedrech děvčat, jejichž počet ve třídě je podstatně vyšší než hochů. Daly hlavy dohromady, zpočátku se sice objevily menší dohady a neshody, neboť každá z nich měla jiný nápad, ale nakonec se všichni sjednotili na tom, že stěžejní bude prezentace s mottem: „ Takoví jsme byli, takoví jsme a jací budeme???“ Technika a znalosti práce s ní vykouzlily před zraky nás všech poutavou procházku s každou osobností ze třídy od narození až do dnešní doby.

Po zhlédnutí prezentace jsme se zaposlouchali do projevu tří spolužáků této třídy, který byl zamyšlením nad léty prožitými na naší škole s námi všemi. V jeho závěru nechybělo zasloužené poděkování celému školnímu kolektivu.

No, a co jiného na závěr než nezapomenutelné vzpomínky každého jednotlivce i celého kolektivu od 1. do 9. třídy. Předání kytičky do rukou všech dospělých bylo milou tečkou za dopoledním představením pro 1. i 2. stupeň.

Stejný program, jen s trochu pozměněným projevem, se opakoval i v podvečerních hodinách pro rodiče, přátele a kamarády.

Všichni přítomní v naší školní tělocvičně si uvědomili, že jedna etapa života je vlastně dovršena a nová, zatím zejména pro žáky neznámá, zanedlouho začne. Nechť je její cesta naplněna zdravím, spokojeností, úspěchy a dostatkem sil překonat veškeré překážky, jež se postaví do jejich nové životní dráhy, a ať mají stále u sebe pomocnou ruku svých rodičů, těch nejbližších, které po celý život potřebují. 

V tomto duchu se také rozloučily obě přítomné učitelky, jejich třídní, Mgr. Jana Vicianová a společně s ní češtinářka, Mgr. Miroslava Šebestová.